Esence jógové praxe podle Pataňdžaliho

Pataňdžali ve svých Jóga sútrách popisuje velice známou osmi dílnou jógu (aštángajóga), ale kromě ní uvádí ještě jiný systém jógy, která označuje jako krijajóga. Krijajóga by se dalo přeložit jako jóga činu nebo volněji jako praktická jóga.1 Je popsaná hned na začátku druhé kapitoly. Zkusíme si na ní ukázat, co vše se může v jednoduché sútře skrývat a zároveň důležitost tradičních komentářů k jejímu pochopení. V neposlední řadě je krijajóga také užitečnou praxí pro všechny, kdo by chtěli prakticky pokročit na cestě jógy.

“Učený asketa” (1914) zdroj: wikimedia.

Číst dál“Esence jógové praxe podle Pataňdžaliho”

Jóga nejsou jen ásany (3. díl) – další praxe

V předchozích dílech (první, druhý) jsme nejdřív probrali Pataňdžaliho a potom středověkou hathajógu. Teď se podíváme na praxe, které patří do jógy, ale nejsou specifické ani pro klasickou jógu podle Jóga súter ani pro hathajógu. Naproti tomu jsou univerzální a prolínají se všemi možnými tradicemi. Některé z nich jsou asi vůbec nejrozšířenějšími duchovními praxemi v Indii a přilehlých oblastech.

Jako v předchozích dílech to bude takový stručný přelet. Jde nám hlavně o představení jógové praxe v její šíři, spíše než o praktický návod.

Bráhman provádějící mantra džapu (pokud k počítání manter používáte korále (mála), nesmějí být vidět, proto přes ně má přehozenou látku). Z knihy The Sundhya, or, the Daily Prayers of the Brahmins
od Sophie Charlotte Belnos (1851) (zdroj: https://en.wikisource.org/wiki/The_Sundhya,_or,_the_Daily_Prayers_of_the_Brahmins)

Číst dál“Jóga nejsou jen ásany (3. díl) – další praxe”

Jóga nejsou jen ásany (2. díl) – techniky klasické hatha jógy

V minulé části jsme se zaměřili na osmidílnou jógu – aštánga jógu, jak je popsána třeba v Pataňdžaliho Jóga sútrách. Nyní se podíváme na techniky, které jsou popisovány ve středověkých textech hlásících se k hatha józe.1 Většina z nich má celou řadu podkategorií, které nebudeme rozebírat úplně do podrobna. Stejně jako v prvním díle, i zde nám jde především o stručný přehled toho, co nám může jóga nabídnout.

Šiva v podobě Sadášivy (v této podobě má ŠIva pět tváří a deset rukou). Pod nám je jeho věrný býček Nandi

Číst dál“Jóga nejsou jen ásany (2. díl) – techniky klasické hatha jógy”

Jóga nejsou jen ásany (1. díl) – aštánga jóga

Všude možně můžeme slyšet, že jóga nejsou jen ásany. V dnešní době, kdy mnoho lidí považuje ásany za celou jógu, je dobré to říkat. Ale co teda jóga ještě je, když to nejsou jen ásany? V tomto článku bych chtěl ve stručnosti představit různé další praxe, které se v různých tradicích jógy praktikovaly a praktikují. Rovnou na začátek je dobré si připomenout, že “jóga” je velice široký pojem (viz také “Po stopách jógy 1, 2 a 3”) a často se používá prostě jako synonymum pro jakoukoli duchovní praxi.

Gosain Saargir, šivaistický asketa sedící na leopardní kožešině. Mankot cca 1700.

Číst dál“Jóga nejsou jen ásany (1. díl) – aštánga jóga”

Jóginova televize 3: Jógini Tibetu

Další díl “Jóginovy televize” je dokument o tibetských jóginech. I když si na západě spojujeme jógu výhradně s ásanami, zde o ásany vůbec nepůjde. Dokument začíná malým úvodem do historie a teorie tibetského buddhismu a v hlavní části mapuje tradici jóginů, kteří mohou ale nemusí být mnichi, žili v ústraní – mimo kláštery a většinou prostě v jeskyních – kde se v klidu věnují pouze duchovní praxi. Tato tradice dnes již nenávratně mizí ve své původní podobě.

České titulky připravil Tárak ve spolupráci s nakladatelství DharmaGaia.

Jógini Tibetu

Číst dál“Jóginova televize 3: Jógini Tibetu”

Překlad a přespis názvů pozic II. série

Před nějakou dobou jsem udělal Přepisy a překlad názvů pozic z 1. série  v tradici Šrí K. Pattabhiho Joise a teď je hotová i druhá. Ta je o poznání jednodušší, protože názvy těchto pozic neexistují v tolika variantách a hodně z nich jsou jména zvířat či dávných mudrců. Co se týká přepisu a výslovnosti, doporučuji mrknout se také na článek Sanskrt a čeština.

Ráma, Síta a Lakšmana na návštěvě u mudrce Bharadvádži, podle kterého se jmenuje jedna z pozic v druhé sérii. Cca 1780 (zdroj: Wikipedia).

Číst dál“Překlad a přespis názvů pozic II. série”

Jóginova televize 2: Ájurvéda, umění bytí

Na další díl “jóginovy televize” jsem vybral dokument o ájurvédě neboli o tradiční indické medicíně. Na západě se často zjednoduše do nějakých schémat, ale v tomto dokumentu je hezky vidět, že existuje ve velikém množství podob a kažýd ájurvédský lékář má svůj vlastní přístup. Je tam také vidět šíře oborů, které všechny do ájurvédy patří: od různých způsobů diagnostiky, přes masáže a operace až po přípravu léků z minerálů a kovů.

Číst dál“Jóginova televize 2: Ájurvéda, umění bytí”

Jóginova televize 1: Sarvamangalam

Tímto chci začít novou sérii, kde bych rád sdílel různé zajímavé filmy a (hlavně) dokumenty s tématikou, která souvisí s různými formami indické spirituality, s jógou a příbuznými obory. Budu sdílet věci, které jsou volně dostupné na interneu a mám v plánu vybírat pořad v češtiny nebo alespoň s českými titulky.

Prvním bude film Viliama Poltikoviče – Sarvamangalam. Na YouTube ho nahrál dokumentarista Igor Chaun na kanále GoschaTV1.

Obrázek z filmu Sarvamangalam od Villiama Poltikoviče

Číst dál“Jóginova televize 1: Sarvamangalam”

Život Šrí Krišnamáčárji (3. část) – konec studií a založení jógašály v Maisúru

Předchozí části:

Poté, co Krišnamáčárja ukončil studia u Rámamóhana Brahmačárího (buď v roce 1918 (podle Mohana) anebo v roce 1922 (podle Desikachara), pokračoval v akademických studiích v různých školách po celé Indii. Pořadí, kde a jak studoval není úplně jisté. Jeho hlavním místem studia bylo podle všeho Váránasí, ale studoval též v Patně, v Kalkatě (kde získal titul mímánsa tírtha), v Allahabádu, v Baródě (kde získal titul véda késarí a njája ratna) a také v Maisúru (kde snad ještě před odjezdem do Váránasí získal titul vidván). Některá tato studia proběhal ještě před jeho setkání s Rámamóhanem Brahmačárím, většinu titulů získal ale až po tom.

Šrí T. Krišnamáčárja

Číst dál“Život Šrí Krišnamáčárji (3. část) – konec studií a založení jógašály v Maisúru”

Bhagavadgíta – audio kniha v češtině

Bhagavadgíta je jedna z nejznámějších jógových knih (zde na webu jsme o ní už také několikrát mluvili – např. zde). Jde o dialog mezi Ardžunou a bohem Krišnou. Když se na bitevním poli sejdou dva znepřátelené rody a má mezi nimi vypuknout válka, Ardžunu přepadne sklíčenost. Vidí, že v nepřátelském vojsku je mnoho lidí, kteří jsou jeho příbuznými, učiteli atd. Neví proto, jestli má vůbec cenu bojovat a radši to rovnou nevzdat. Takové dilema zažívá během života asi každý – jen třeba ne v podobě bitvy. Krišna proto začne Ardžunovi domlouvat a nakonec mu předává čím dál hlubší duchovní učení.

Krišna se ukazuje Ardžunovi ve své “kosmické podobě”

Číst dál“Bhagavadgíta – audio kniha v češtině”