Jóga nejsou jen ásany (2. díl) – techniky klasické hatha jógy

V minulé části jsme se zaměřili na osmidílnou jógu – aštánga jógu, jak je popsána třeba v Pataňdžaliho Jóga sútrách. Nyní se podíváme na techniky, které jsou popisovány ve středověkých textech hlásících se k hatha józe.1 Většina z nich má celou řadu podkategorií, které nebudeme rozebírat úplně do podrobna. Stejně jako v prvním díle, i zde nám jde především o stručný přehled toho, co nám může jóga nabídnout.

Šiva v podobě Sadášivy (v této podobě má ŠIva pět tváří a deset rukou). Pod nám je jeho věrný býček Nandi

Pokračovat ve čtení “Jóga nejsou jen ásany (2. díl) – techniky klasické hatha jógy”

Jóga nejsou jen ásany (1. díl) – aštánga jóga

Všude možně můžeme slyšet, že jóga nejsou jen ásany. V dnešní době, kdy mnoho lidí považuje ásany za celou jógu, je dobré to říkat. Ale co teda jóga ještě je, když to nejsou jen ásany? V tomto článku bych chtěl ve stručnosti představit různé další praxe, které se v různých tradicích jógy praktikovaly a praktikují. Rovnou na začátek je dobré si připomenout, že “jóga” je velice široký pojem (viz také “Po stopách jógy 1, 2 a 3”) a často se používá prostě jako synonymum pro jakoukoli duchovní praxi.

Gosain Saargir, šivaistický asketa sedící na leopardní kožešině. Mankot cca 1700.

Pokračovat ve čtení “Jóga nejsou jen ásany (1. díl) – aštánga jóga”

Jóginova televize 3: Jógini Tibetu

Další díl “Jóginovy televize” je dokument o tibetských jóginech. I když si na západě spojujeme jógu výhradně s ásanami, zde o ásany vůbec nepůjde. Dokument začíná malým úvodem do historie a teorie tibetského buddhismu a v hlavní části mapuje tradici jóginů, kteří mohou ale nemusí být mnichi, žili v ústraní – mimo kláštery a většinou prostě v jeskyních – kde se v klidu věnují pouze duchovní praxi. Tato tradice dnes již nenávratně mizí ve své původní podobě.

České titulky připravil Tárak ve spolupráci s nakladatelství DharmaGaia.

Jógini Tibetu

Pokračovat ve čtení “Jóginova televize 3: Jógini Tibetu”

Překlad a přespis názvů pozic II. série

Před nějakou dobou jsem udělal Přepisy a překlad názvů pozic z 1. série  v tradici Šrí K. Pattabhiho Joise a teď je hotová i druhá. Ta je o poznání jednodušší, protože názvy těchto pozic neexistují v tolika variantách a hodně z nich jsou jména zvířat či dávných mudrců. Co se týká přepisu a výslovnosti, doporučuji mrknout se také na článek Sanskrt a čeština.

Ráma, Síta a Lakšmana na návštěvě u mudrce Bharadvádži, podle kterého se jmenuje jedna z pozic v druhé sérii. Cca 1780 (zdroj: Wikipedia).

Pokračovat ve čtení “Překlad a přespis názvů pozic II. série”

Jóginova televize 2: Ájurvéda, umění bytí

Na další díl “jóginovy televize” jsem vybral dokument o ájurvédě neboli o tradiční indické medicíně. Na západě se často zjednoduše do nějakých schémat, ale v tomto dokumentu je hezky vidět, že existuje ve velikém množství podob a kažýd ájurvédský lékář má svůj vlastní přístup. Je tam také vidět šíře oborů, které všechny do ájurvédy patří: od různých způsobů diagnostiky, přes masáže a operace až po přípravu léků z minerálů a kovů.

Pokračovat ve čtení “Jóginova televize 2: Ájurvéda, umění bytí”

Jóginova televize 1: Sarvamangalam

Tímto chci začít novou sérii, kde bych rád sdílel různé zajímavé filmy a (hlavně) dokumenty s tématikou, která souvisí s různými formami indické spirituality, s jógou a příbuznými obory. Budu sdílet věci, které jsou volně dostupné na interneu a mám v plánu vybírat pořad v češtiny nebo alespoň s českými titulky.

Prvním bude film Viliama Poltikoviče – Sarvamangalam. Na YouTube ho nahrál dokumentarista Igor Chaun na kanále GoschaTV1.

Obrázek z filmu Sarvamangalam od Villiama Poltikoviče

Pokračovat ve čtení “Jóginova televize 1: Sarvamangalam”

Život Šrí Krišnamáčárji (3. část) – konec studií a založení jógašály v Maisúru

Předchozí části:

Poté, co Krišnamáčárja ukončil studia u Rámamóhana Brahmačárího (buď v roce 1918 (podle Mohana) anebo v roce 1922 (podle Desikachara), pokračoval v akademických studiích v různých školách po celé Indii. Pořadí, kde a jak studoval není úplně jisté. Jeho hlavním místem studia bylo podle všeho Váránasí, ale studoval též v Patně, v Kalkatě (kde získal titul mímánsa tírtha), v Allahabádu, v Baródě (kde získal titul véda késarí a njája ratna) a také v Maisúru (kde snad ještě před odjezdem do Váránasí získal titul vidván). Některá tato studia proběhal ještě před jeho setkání s Rámamóhanem Brahmačárím, většinu titulů získal ale až po tom.

Šrí T. Krišnamáčárja

Pokračovat ve čtení “Život Šrí Krišnamáčárji (3. část) – konec studií a založení jógašály v Maisúru”

Bhagavadgíta – audio kniha v češtině

Bhagavadgíta je jedna z nejznámějších jógových knih (zde na webu jsme o ní už také několikrát mluvili – např. zde). Jde o dialog mezi Ardžunou a bohem Krišnou. Když se na bitevním poli sejdou dva znepřátelené rody a má mezi nimi vypuknout válka, Ardžunu přepadne sklíčenost. Vidí, že v nepřátelském vojsku je mnoho lidí, kteří jsou jeho příbuznými, učiteli atd. Neví proto, jestli má vůbec cenu bojovat a radši to rovnou nevzdat. Takové dilema zažívá během života asi každý – jen třeba ne v podobě bitvy. Krišna proto začne Ardžunovi domlouvat a nakonec mu předává čím dál hlubší duchovní učení.

Krišna se ukazuje Ardžunovi ve své “kosmické podobě”

Pokračovat ve čtení “Bhagavadgíta – audio kniha v češtině”

Život Šrí Krišnamáčárji (2. část) – Tibet (či netibet?)

Datum, kdy se Krišnamáčárja vypravil za Rámamóhanem Brahmačárím (राममोहन ब्रह्मचारी), se v jednotlivých životopisech liší. Desikachar1 předpokládá, že to bylo v roce 1914 (po druhém pobytu ve Váránasí). A. G. Mohan2 soudí, že to bylo spíše v roce 1911. Každopádně měl Krišnamáčárja u svého učitele studovat celkem sedm a půl roku.

Pohled na Šimlu (pohlednice z 90. let 19. stol). (Zdroj: oldindianphotos.in).

Pokračovat ve čtení “Život Šrí Krišnamáčárji (2. část) – Tibet (či netibet?)”

Život Šrí Krišnamáčárji (1. část) – mládí a studium

O Krišnamáčárjově mládí toho s jistotou víme jen málo. Sám o svém životě moc nemluvil, protože to nepovažoval za podstatné, a proto se jeho životopisy dodnes rozcházejí. Navíc tam, kde nejsou spolehlivé údaje, přichází na řadu mnoho legend. O jejich pravdivosti můžeme pochybovat, ale pro dokreslení zde také některé z nich uvedu (co by to taky bylo za příběh o jóginovi, kde by nebylo alespoň pár zázračních příhod).

Šrí Krišnamáčárja (když mu bylo cca 70 let)

Pokračovat ve čtení “Život Šrí Krišnamáčárji (1. část) – mládí a studium”